Jaro Vojtek

„Tématem mého filmu jsou vztahy. Ty, jež jsou nám předem určeny a nemůžeme je ze dne na den ukončit. Vztah mezi rodiči a dětmi, který ovlivňuje celý náš život, mě vždy zajímal. Protože je to vztah daný, narodíme se do něj a nic jiného, než jej žít, prožívat, zažívat, starat nebo se o něj nestarat, nemůžeme. Zamýšlím se například nad vztahem nemocného kluka, uzavřeného ve vlastním světě a jeho otce, který se mu navzdory snaze nedokáže přiblížit, nebo se snažím zachytit citlivý svět dítěte, který je surově narušen necitlivým výsměchem nevlastního otce. Chtěl jsem hovořit o různých podobách vztahů, proto jsem zvolil čtyři příběhy, které dohromady přinášejí jeden pocit – pocit identity. Ptám se, co nás formuje? Jak se můžeme vymanit z předurčenosti těchto vztahů a najít osobní svobodu? A jsme toho vůbec schopni?“ 

Jaro Vojtek (*1968, Žilina) vysudoval v letech 1994-1998 na Vysoké škole múzických umění obor režie dokumentárního filmu u Dušana Hanáka. V současnosti působí jako pedagog na katedře dokumentární režie. Od roku 1993 natočil několik krátkometrážních a středometrážních dokumentů. Jeho dlouhometrážní debut My zděs (2005) byl uveden na MFF Karlovy Vary a na dalších festivalech, kde získal řadu ocenění, například v roce 2006 Hlavní cenu na MFF dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět v Praze. V roce 2009 měl premiéru jeho druhý dlouhometrážní dokument Hranice, který vyhrál na MFDF Jihlava cenu Mezi moři za nejlepší východoevropský dokumentární film a byl uveden i v prestižní sekci Spektrum na MFF Rotterdam. Televizní cyklus Děti o dětech (2011) získal zas nominaci Prix Jeunesse na MFF Mnichov. Jeho další dokument Cikáni jdou do voleb (2012) byl uveden na mezinárodních festivalech ve Varšavě, Jakartě či Minsku, získal Zvláštní cenu poroty Silver Eye na MFF Jihlava. Je držitelem ocenení Křišťálové Křídlo za audiovizuální tvorbu za
rok 2012.